Jak se bydlí v teepee

28. srpna 2018 v 23:07 | Dragilia |  Zážitky z klobouku
Teepee je indiánský stan, ve kterém se člověk může pohodlně postavit, chodit, rozdělávat oheň i vařit. Neslouží tedy pouze k přespání, ale dá se v něm normálně přes den fungovat.


Už od první třídy jezdím na tábory, kde bydlíme právě v teepee. Netvrdím, že všechno děláme skutečně "po indiánsku", ale myslím, že i tak moje zkušenost může být k užitku, budete-li chtít někdy své hrdiny ubytovat právě v takovémto obydlí.


Kostra teepee je postavena z 12 dlouhých tenkých tyčí (valnou část z nich jsem schopná unést sama a to moje kondice není z nejlepších, musím však přiznat, že staré a pořádně vyschlé tyče jsou mnohonásobně lehčí než ty nové...), plachty na plášť (ve tvaru cca poloviny elipsy) a plachty vnitřní zvané lajning. Ten působí jako izolace a obkružuje teepee zevnitř přibližně do výše ramen malého člověka (třeba mě :-D). Kolem kouřového otvoru jsou ještě přišity dva kusy plachty - chlopně. V horní části mají kapsičky, do kterých se nasadí špičky dalších dvou tyčí, díky kterými se následně chlopněmi dá manipulovat - zkřížit je a z velké části jimi zakrýt kouřový otvor, či nastavit po větru, aby měl oheň v teepee správný tah.

Stavba

Na stavbu jsou potřeba minimálně tři lidé - základ kostry totiž tvoří trojnoha svázaná z tyčí, která by jednomu člověku šla jen velmi težko vztyčovat. (Výše uzlu se naměří podle konkrétní plachty.) Následně se na trojnohu přikládají další tyče a na poslední se z cca západní strany vztyčí i navázaná plachta - tradičně totiž vchod teepee směřuje k východu. (Zdali jde jen o náboženské pravidlo, či to souvisí se směry větru vanoucího v prériích, bohužel netuším.)

Plachta teepee se rozvine a vepředu "zajehlicuje". Nad otvorem pro vchod jsou totiž podél obou hran otvory v pravidelných rozestupech. Jsou umisťovány po dvou. Jehlice (prut, či pevný klacek) se provlékne otvory obou konců a sepne tak plachtu k sobě (viz náčrtek).



Pro lajning se zevntř naváže po obvodu teepee lanko, na které se následně připevní tkalouny tak, aby se jednotlivé díly (obvykle 2-3) překrývaly. Jak hlavní plachta i lajning se následně zakolíkují - buď jsou po jejich obvodu rovnou našitá očka z tkalounů, nebo si je člověk musí vytvořit "kamínkováním".

Při kamínkování se do plachty poblíž dolního okraje vloží kamínek velikosti malé cvrnkací kuličky a kolem něj se uváže provázek (obvykle liščí smyčkou). Díky tomu provázek "drží" na plachtě, lze z něj utvořit očko a s pomocí zatlučeného kolíku plachtu vypnout.

Více o stavbě najdete v knize Táboříme v teepee.


Zabydlování

Uprostřed vnitřního prostranství je obvykle ohniště - díky tomu je oheň i při pořádné vatře dostatečně daleko od všeho, co by mohlo chytnout. Postele i bedny (kufry) s vybavením jsou totiž umístěny co nejvíce pod lajningem. Při pořádném dešti totiž kouřovým otvorem - ať se snažíme sebevíc - občas teče. Proto je nejjednodušší mít vše podstatné chráněné i druhou plachtou - lajningem. (Kapky mívají velmi nepříjemnou vlastnost a stékají po tyčích. Na hranici s navázáním lajningu potom často kape. Je tedy výhodné mít postel zastrčenou skutečně hluboko.)

Samotné postele se skládají z obdélníkového rámu z kulatin (přisekaných na křížených plochách a svázaných / sbitých hřebíky) a proutkové postele (a karimatky a spacáku). Proutková rohož se vyrábí nejlépe vrbových prutů v tloušťce do 1 cm. Takové proutky se totiž snadno přizpůsobí tvaru těla a netlačí. Spoje mezi nimi představují dva provázky, které se překřižují před a za každým proutkem. Délka rohože záleží na rozměrech spáče. Šířka by pak měla přibližně odpovídat rámu, protože příliš úzké proutky mívají tendenci propadávat na zem (i když si je po stranách přivážete).

I bedny / kufry s věcmi je výhodnější něčím podložit. Ideálně jim vybudovat jejich vlastní rám. Věci položené přímo na zemi (a to včetně dřevěných podložek) totiž po delší době mohou začít plesnivět. Zvláště při deštivém počasí.

Úžasný vynález představují nejrůznější kapsáře - kusy látky s přišitými kapsami a tkalouny k navázání na provaz lajningu. Výhodnější jsou menší a četné kapsičky než-li jedna velká. Člověku totiž kapsář slouží místo skříně se soustou přihrádek, zatímco hledání čehokoli ve velkém vaku svádí k tomu ho pokaždé vysypat.

Při skladování jídla musíte mít na zřeteli, že myši (a mravenci) jsou všude. Proti hlodavcům částečně pomůže zavěšení na lajning (ale v některých případech tam i tak dokážou vylézt). Proti mravencům nepomůže ani to. Takže pokud máte kdekoli (včetně kapsáře) sladké, ke kterému se mohou dostat... Bude mít mravenčí příchuť.

Proměny teepee nejen podle počasí

Už jsem zmínila, že chlopně lze podle potřeby zavírat či nastavovat po větru. V chladu lze lajning zavázat tak, aby měl přesah přes vchod, který zvenku přikryjí dveře (obdélník látky se dvěma tunýlky pro klacky, které jim pomáhají udržet tvar).

V parném dni lze naopak teepee odkolíkovat a plachty vykasat, díky čemuž stan poskytuje stín, ale příjemně to v něm profukuje. Můžeme také rozevřít vchod odstraněním části jehlic a odvázáním přesahu lajningu.

Další proměnou může projít při opravách. Není totiž vždy nutné plachtu úplně sundavat. Mnohdy stačí teepee vepředu "rozepnout" (zbavit všech jehlic) a vazbou na předních dvou tyčích upevnit kulatinky do podoby žebříku. (Taktéž lze použít při jedlicování vrchních částí velkých teepee, pokud si nechcete navzájem stát na ramenou.)

V teepee lze stanovat i v zimě. Kvůli vlhkosti dřeva je ale o to důležitější si ohlídat, aby měl oheň správný tah - jinak se můžete přiotrávit splodinami nedokonalého hoření.

Stáří teepee

Plachtovina bohužel podléhá zkáze. Stará teepee proto nejenže nejsou tak zářivě bílá jako nová (s každým dalším ohýnkem zevnitř trochu zašedají), ale hlavně začínají více a více propouštět vodu. Ve vysloužilém teepee tak nekape pouze pod tyčemi či kouřovým otvorem, ale prakticky kdekoli, kde tkanina dostatečně prořídla. Schovávání se před deštěm pak připomíná spíše pobyt v cedníku.

Kromě toho jsou obvykle značně namáhány přední části plachty - u otvorů pro jehlice. Proto jsou, zvláště ty pode dveřmi, často rozervány k nepoznání. (Možná je to také tím, jak často se o ně zakopává.)

Zkáze také rychle podléhají "kapsičky" na nasazení chlopňových tyčí. Díra v takovém místě se dá krátkodobě "vyřešit" navázáním klacku křížem na špičku dané chlopňové tyče (a doufat, že kříž už dírou neprojde). Nicméně je to spíše řešení okamžité, které během lijáku umožní zavření teepee, než trvalé. Je totiž jen otázkou času, kdy se plátno protrhne ještě víc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Teri Teri | 14. září 2018 v 17:17 | Reagovat

Proč bych bydlela v teepee když doma to mám mnohem pohodlnější?

2 Ryuk Ryuk | 20. září 2018 v 14:37 | Reagovat

[1]:Zkus si uprostřed pokoje zapálit oheň a pak pokecáme. :-D Navíc tady nejde o pohodlí, jako spíš o pocit volnosti – pořád je to spaní venku na vzduchu. Je to lepší než spát ve stanu. Jestli si ale nikdy v teepee nespala, škoda mluvit. To prostě musíš vyzkoušet a pak teprve pochopíš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama