Komentáře

1 Jeanette K. Jeanette K. | Web | 29. ledna 2018 v 18:17 | Reagovat

Rozhodně si nemyslím, že by se dalo cokoli soudit o člověku podle toho, jakou má zrovna rozečtenou knížku. Možná se už dá udělat obrázek dejme tomu podle oblíbených knížek. Musím přiznat, že vzhledem ke své vlastní literární vybíravosti jsem možná v tomhle ohledu trochu "přednastavená" na zájem o lidi s podobným vkusem, nicméně tím nechci říct, že bych ostatní předem odsoudila a odmítla se s nimi bavit kvůli tomu, že čtou třeba červenou knihovnu, kterou nemám ráda.
Takže za mě asi tak, že to má vliv, protože literatura je jedním z hlavních témat, o kterých se ráda bavím a někdy i ta četba opravdu je v souladu s tím, jak kvalitní konverzace se dá s někým vést. Na druhou stranu tohle je spíš moje statistika, rozhodně ne předsudek, kterým bych se řídila, nedejbože, že bych si snad myslela, že jsem něco víc než jiní... Takže vypovědět o člověku to něco může, ale určitě ne tolik, aby se na tom taky stavět nějaké závěry :) Plus teda podotýkám, že tím myslím spíše obecně oblíbené knihy, určitě ne to, co člověk zrovna čte, to je úplná hloupost, aby to mohlo něco vypovídat :)

2 Atheira Atheira | Web | 27. března 2018 v 9:16 | Reagovat

Já se u knih ráda bavím, odpočívám, prožívám a cítím podle toho, co která z knih nabízí. Knihy mohou být moudrost a učení, já ale ráda ty, co jsou příjemnou zábavou nebo důvodem k zamyšlení. Dá se to i skloubit dohromady.
Řada klasik (ne všechny, mám mezi nimi také oblíbenější kousky) mi tohle není schopna dát. Úplně proto nechápu, proč bych měla vybírat mezi tituly, u kterých vím, že mi nebudou dělat radost... A klidně si i v dospělosti znovu přečtu Harryho Pottera než na oko sáhnout po něčem "kultivovanějším" a trpět u toho jako třeba u Nany (teď tak namátkou vzpomenutá, protože ta pro mě byla fakt utrpením)

3 Atheira Atheira | Web | 27. března 2018 v 9:20 | Reagovat

Mi přijde, že číst jen složitější knihy si můžou dovolit jen tací, co mají hromadu relaxačních aktivit - daří se jim uklidit si v hlavě.
Kdybych měla hned začít den nebo ho nedejbože končit něčím složitým, tak mi v pracovní den ta šiška fakt bouchne. :DDD

4 Vendy Vendy | Web | 2. dubna 2018 v 16:18 | Reagovat

Pro mě je vždycky zajímavé, vědět, jaké knihy lidi oslovujou. A neodsuzuju ani ty, kteří čtou harlekýnky nebo večery pod lampou, pokud je tyhle romány něčím oslovují, tak proč ne. Někdo je prostě unavenej realitou a tyhle jednoduché příběhy se šťastným koncem je vyladí do přízniva. (Nakonec, pár vybraných harlekýnek mám doma taky, ne všechny jsou na jedno brdo) :-D
Mívám období, kdy čtu oddechovky, období scifíček, období hororů nebo období klasiky. V současné době vytahuji autory, kteří mě v mládí moc neoslovili. A klasici patřili mezi ně. Přesto ale dovedu sáhnout po starém dívčím románku nebo dokonce dětské knize. Střídání žánrů neznudí...
Vzpomínám si, že kdysi jsem jela ve vlaku s prapodivným týpkem, který byl dost sčetlý a hodně vychvaloval román Hlava XXII. Tak moc mi jej doporučoval, že jsem si jej půjčila v knihovně a pustila se do čtení. A nebyla schopna přečíst víc než dvě stránky za den...  a udrželo mě při čtení jen vědomí, že takovej mánička to zhltnul celý a já bych nebyla schopna přečíst ani půlku? :-D Jak to dopadlo? dočetla jsem do kýžené půlky, stylem dvě nebo tři stránky za den, a pak jsem se najednou chytla a zbytek přečetla za tři dny. :-D A román je opravdu skvělý!
Rčení "řekni mi, co čteš, a já ti povím, jaký jsi", je možné brát vážně asi jen napůl. Protože nelze odsuzovat ani ty lidi, kteří nečtou vůbec. Můžou být totiž dobří v něčem jiném, třeba manuální zručnosti, nebo péči o zvířata, nebo péči o lidi...

5 Vendy Vendy | Web | 2. dubna 2018 v 16:20 | Reagovat

[2]: Nana byla utrpením i pro mě, nechápala jsem tu ženskou, její postoje. Přesto bych si ji dnes chtěla znovu přečíst, už jen pro srovnání. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.