Zpátky

20. dubna 2016 v 8:47 | Dragilia |  Veršování
Poslední dobou se zdá, že jsem snad usnula. Opak je pravdou. Jen mě bdělou udržují trochu jiné věci. Na druhou stranu musím říci, že se zaměření na ně vyloženě vyplácí - konečně jsem dohnala resty ze začátku kalendářního roku a pilně (jak pilník) pracuji na tom, abych žádné nové nevytvořila.

Proto básničku, která je snad stará jak resty samy, přináším až teď.
(Jen pozor - čas, kdy byla psaná, je na ní docela poznat...)

............................................................................................................................................................................
blumilaiarajče.net




Zpátky

Ten smutek prázdných rán
kdy sál byl vyprodán
a představení není

Čas, kdy i principál
by s chutí přes obruč se hnal
neb tygrům huby pění

Ty z nitek beznaděje už tkáš gobelín
A zničeho nic na tě padá splín
že celý svět se mění

Není čas se vrátit k snění?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aerosol Aerosol | Web | 23. dubna 2016 v 13:01 | Reagovat

Wow. Skutočne pekná báseň, zapôsobila na mňa. Príjemne melancholická.

2 Dragilia Dragilia | E-mail | Web | 24. dubna 2016 v 22:07 | Reagovat

[1]: Jé, děkuji moc. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama