Soudné sestry aneb Hamlet, Mackbeth a Netopýr

26. dubna 2016 v 20:12 | Dragilia |  Knihožralok
O tomhle představení jsem věděla se značným předstihem. Vlastně tomu bude skoro půl roku. Tehdy se totiž kamarád jen tak mezi řečí zmínil, že začínají nacvičovat. Soudné sestry. Od Terryho Pratchetta. Už v tu chvíli bylo jasné, že v den premiéry mě zastaví leda Esme Zlopočasná osobně.

......................................................................................................................................................................
blumilaiarajče.net


Dorazila jsem včas. Bohužel však ne s takovým předstihem, abych si zajistila místa v přední řadě. Ale ulovila jsem alespoň sedadlo v uličce s přesvědčením, že se kdyžtak trochu posunu do volného prostoru. Sice si za mnou sedla maminka s dětmi, ale ty nakonec naštěstí nedělaly takový hluk, na který to původně vypadalo. :-)

Na úplný začátek jsem se dívala lehce nedůvěřivě - přece jen - bylo potřeba zavraždit krále a udělat alespoň takový zběžný úvod do děje pro neznalce předlohy. Ale pak vstoupily na scénu tři čarodějky a vše bylo jasné - tenhle večer bude nuda muset vzít do zaječích.

Herci byli pro své role skvěle vybráni - hubená, lehce upjatá Bábi, veselá a mírně... řekněme - světem protřelá Stařenka, okultně teatrální Magráta, Smrť, Tomjan... Jen ten Mášrecht byl na trpaslíka poněkud vysoký. Ale pro jeho výkon to bylo velmi rychle zapomenuto.

Kusu se podařilo skvěle vystihnout nejen podoby, ale i povahy jednotlivých postav. Skutečně obdivuji, jak si poradili se Stařenkou. Její vtípky na jistou notu totiž dokázali uzpůsobit tak, aby se dospělí pobavili a dětská dušička zůstala celá. Uznejte sami:

"Tam byla nějaká princezna a ta se měla píchnout... Nebo to měl být princ a ten jí měl...?"
"Co stařenko?"
"Dát pusu!"

Uznávám - některé vtípky byly jen pro zasvěcené a nečtenářům Zeměplochy příliš neřekly.

"Ježek, ježek, ježek - ten se má. A ta stará ježková - jak to bylo dál?"

Ale při přestávce jsem "nenápadně" vyslechla rozhovor dvou starších divaček, které oceňovaly, jak náročný kus si soubor tentokrát vybral. A salvy smíchu během představení mě nenechaly na pochybách - dnes jsem se nebavila jenom já...

Krom toho všeho se herci zvládli vypořádat i s létáním na košťatech (v jednom případě dokonce na hořícím), s dvacet let trvajícím polibkem či představením v přestavení. A to poslední dokonce dvakrát.

Samozřejmě - vyskytlo se i pár chybiček. Tu a tam přeřek, nebo zaslechnutí nápovědy lidmi, kteří ji slyšet neměli. Ale nikdy to nezpůsobilo nějaké vážné narušení hry nebo atmosféry. Navíc - v úplném závěru příběhu - při objednaném představení - tyto "chyby" patřily k ději. Takže v lidech neznalých předlohy (minimálně v jednom) zasely velmi silné podezření, nakolik (ne)úmyslné byly ty předchozí.

Pokud tedy budete mít kolem Týnce nad Sázavou cestu a zrovna se bude hrát, neváhejte. Stojí to za to. :-)

.......................................................................................................................................................................
blumilaiarajče.net

Pár dalších fotek (zatím jednu a jednu koláž) najdete na facebookové události premiéry.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama