Zbrklá rozhodnutí

3. března 2015 v 9:19 | Dragilia |  Zrnka písku
Protože jsem se pustila do dokončování, bylo načase se zbavit i pár dalších restů. Šuplíček tvoření byl totiž asi nejchaotičtější součástí počítače. Dle názvů jsem už mnohdy ani já nedokázala říci, jedná-li se o prozu či poezii, jestli jsem ji už dopsala, ani o čem by tak mohla být.
Proto jsem se pustila do generálního úklidu. A při tom všem smýčení jsem zjistila pár pozitivních věcí. Třeba to, že část těch "nedokončených" příběhů, vlastně už hotová je (a čeká jen na poslední korekce).

Tímto vám tedy předkládám zapomenutouo miniaturu, která vznikla už témeř před rokem. Pro Sto dvacátou první Imagináriovu iluzi.

Autor obrázku: Ninjatic

Zbrklá rozhodnutí

"Vrátila jsem se."
Odměnou mi byl jen vyčítavý pohled.
"Ale notak! Vždyť víš, jak jsou pověrčiví. Nemohla jsem jinak."
Pohrdlivě si odfrknul.
"Jo, znám tvůj názor na jejich tradice. Zvlášť ty, co se týkají pannen-bojovnic. Ale chápej, jen takhle jsem nám mohla zajistit klid."
Otočil se k jeskyni a mě tam nechal stát. Ani mě nepobídl, abych ho následovala. Chvíli jsem si pohrávala s myšlenkou, že tu na truc zůstanu. Zůstanu tu, dokud se pro mě nevrátí. Ale pak se zvednul vítr a všechny mé malicherné vzteky odvál. V té bederní roušce byla vážně zima.

Sklonila jsem tedy hlavu a vešla do jeskyně. I když nezvána. Co jiného taky dělat? Vadila mu moje "nahota". A veškeré oblečení jsem přeci měla vevnitř. Není to nic špatného! Jen kam jsem ty hadry dala?
Ozvalo se vrčení.
Prudce jsem se otočila. Proti mě se tyčily obrovské oči. Tak známé a přesto náhle cizí. Ucouvla jsem. Ale burácení v jeho hrudi jen zesílilo.
"To jsem přece já," zašeptala jsem. A proklínala svůj hlas, který náhle kvičel jak sele.
Nezastavil se.
Pozpátku jsem ustupovala. A modlila se, abych odhadla správně směr. Pokud se nedostanu na světlo včas, zabije mě. Určitě. Ale proč?
Vyklopýtala jsem na světlo. Nic se však nezměnilo. Naděje, že jen pro tmu nevidí, se rozplynula jako dým. Šel po mně. Přestože věděl, že jsem to já. Do očí mi vhrkly slzy.

Jako vy se snesli z nebe. Doskakovali kolem mě s kopími a neohroženými výrazy na tvářích. Zaútočili na něj. A než jsem stačila vykriknout, jeho šupiny se zbarvily krví.
"Nechtě ho!" křičela jsem.
Ale v zápalu boje mě nikdo z nich nevnímal. Chtěla jsem se vrhnout mezi ně a svého jediného přítele. Čísi ruce mě však zadržely. A tak jsem mohla jen sledovat, jak jeho mohutné tělo klesá pod ranami k zemi. Svezla jsem se na kolena. Slzy se mi koulely po tvářích, když jsem se dívala do jeho očí. Tak plných bolesti. Usmál se. Oni to museli mít za výhrůzný škleb. Ale já věděla, že se usmál. Na mě. Naposled.
"Jste zachráněna, spanilá," sklonil se ke mně jeden z těch vrahů.
"Nemusíte se již toho netvora bát," připojil se druhý.
Každý z nich ke mě natahoval ruku. Snad aby mi pomohli se zvednout. Já ale neměla nejmenší chuť opustit své místo. Jen jsem dál smáčela prach pod sebou.
"Proč jste přišli? Podle legendy...," vzlykla jsem jen.
"Snad byste tomu nevěřila?" zasmál se jeden.
"Ty příběhy jsou spíš pohádky, než cokoli jiného."
"Kdo to kdy viděl, aby žena přemohla netvora?"
"Jakmile jste se ve vesnici objevila..."
"...vydali jsme se za vámi. Věděli jsme, že budete potřebovat naši pomoc."
Zvedla jsem hlavu. A nechápavě zírala do těch rozjařených tváří. "Takže... Vy jste přišli kvůli mně?"
"Samozřejmě. Bylo by škoda nechat zemřít takovou krásku."
Tak proto...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Van Vendy Van Vendy | Web | 29. března 2015 v 9:02 | Reagovat

Zajímavý pohled na zabití draka. (Netvora). Dívka bojovná podcenila vesničany a konec byl fakt smutný. Tyhlety výzvy! Jsou výborné v tom, že dovedou probudit fantazii.
Nedávno jsem četla na blogu V. Hřejivou výzvu, akce trvala půl roku a opravdu vznikaly zajímavé kousky. :-)
Tvoje minipovídka je moc pěkná. 8-)

2 Dragilia Dragilia | E-mail | Web | 31. března 2015 v 21:41 | Reagovat

[1]: Mám ráda výzvy. A Imaginárius mi v tomhle sednul vyloženě do noty. Velmi často se totiž fantazie díky obrázku rozletí do všech stran. A když ne, nemusím se do ničeho nutit. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama