Mágem snadno a rychle?

8. února 2013 v 22:26 | Dragi |  Zrnka písku
Při úklidu v počítači jsem narazila na starší scénku, kterou jsem napsala... Už ani nevím kdy.
Přišla mi ale docela zábavná a protože by bylo škoda ji nechat zahálet do dalšího "náhodného" objevu, rozhodla jsem se ji sem dát.
A zjistit, jestli můj názor na ni sdílí i někdo jiný :-)

Mágem snadno a rychle

Seděl za mohutným vyřezávaným stolem a ze všech sil se snažil nezívat. Jenže mistr se dnes opět pustil do svých poučných litanií, takže se mu už notně klížila víčka. Kdyby to alespoň nebylo stále to samé...
"Spát jsi měl v noci!" ozvalo se mu těsně za zátylkem a on si uvědomil, že leží na pergamenu s poznámkami. "Ale věřím, že jsi jistě přes to slyšitelné chrápání dával pozor. Tak mi teď zopakuj, co jsem říkal."
Poplašeně vstal a začal blekotat: "E... No... Mluvil jste o hrdinech. A o jejich výpravách. A o tom, jak je odhalit."
"Skutečně skvělý postřeh. Ale to jsem dokončil už nejméně před půl hodinou."
"Vážně?" vyklouzlo mu. "Promiňte."
"O čem jsem tedy mluvil teď?"
"Nevím," přiznal zkroušeně mladík.
"Frederiku, Frederiku, kam to chceš jednou dotáhnout?" kroutil hlavou mág. "Nejen, že nedáváš pozor, ale prospíš především ty důležité části."
"Víte..."
"Tiše! Nehodlám už poslouchat tvoje výmluvy. Jsi mým učedníkem už dva roky, ale stále jsi se nenaučil vůbec nic!"
"A co všechna ta kouzla, pane?" dotčeně se ohradil mladík.
"Pár triků tě nezachrání, pokud se zároveň nenaučíš používat mozek."
"Ale..."
"Jestli se se mnou hodláš hádat, že vyvolávání elementálů nelze srovnávat se saloními iluzonisty, můžeš si to nechat od cesty."
"Jak? Jak jste to věděl?"
"Asi bych ti to neměl říkat, ale... Také jsem býval mladý. A nerozvážný, stejně jako ty," potutelně na něj mrknul, ale okamžitě zase zvážněl. "Ale narozdíl od tebe jsem poslouchal pozorně své učitele. A díky tomu taky dnes mohu stát tady," pronesl vznešeně a rychle zapudil vzpomínku na všechna ta nepříjemná probuzení u stropu učebny.
"A pane. O čem jste to vlastně mluvil?" přerušil jeho dumání učeň.
"O způsobech zdržení, či znesnadnění putování k Temné věži. Měl jsem dokonce názornou ukázku u mapy..." vyčítavě se na něj zadíval stařec.
"Ale... Doufám, že nejsem příliš troufalý."
"No tak mluv přece, ty kluku jeden! Nejdřív mi tu spíš a teď by ses zdvořilostí přetrhnul?!"
"No, nebylo by snadnější, je zastavit?"
"Tím myslíš...?"
"Zneškodnit, zabít, poslat na onen svět..," vysvětloval a svítily mu při tom oči nadšením.
"Tak to by byla ta největší blbost, kterou bys mohl udělat." zpražil ho pohledem.
"Proč?"
"Lidé potřebují mít pocit, že to za ně někdo řeší. Jinak se toho ujmou sami." Nedůvěřivý pohled jeho žáčka mu napověděl, že tuto hrozbu nebere dostatečně vážně. Pokynul tedy pravicí a před studentem přistála tlustá, pořádně zaprášená bichle. " A takhle to potom dopadá."
"Co to je?"
"Snad umíš číst, ne?"
"Stručná historie husitství?!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 d-meadow d-meadow | Web | 9. února 2013 v 11:54 | Reagovat

Pěkné. Dobrý konec :D
Plně s tím  klukem soucitím. Já ve škole taky často usínám a především v chemii :-D

2 Dragilia Dragilia | Web | 14. února 2013 v 0:24 | Reagovat

[1]: Díky. :-)
To víš, učitelé/profesoři jsou všude stejní :-)

3 redfox222 redfox222 | 14. února 2013 v 15:22 | Reagovat

Moc pěkně napsané :-)

4 Dragilia Dragilia | E-mail | Web | 13. listopadu 2013 v 21:10 | Reagovat

[3]: Se značným zpožděním (0:)) děkuji za pochvalu. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama