Ohlédnutí za knihou: Cesta k mým matkám

14. září 2012 v 21:43 | Dragi |  Knižní upoutávky
Autorka: Edith Holá
Vydání: Jota
Rok: 2012
Kniha: tvrdá vazba, 255 stran

***Spíše než o recenzi jde o zápis pocitů z knížky****

Musím se přiznat, že jsem se téhle knihy trochu bála. Málokdy totiž dokážu zůstat "mimo" příběh a tak jsem nevěděla, jestli tuhle zpověď ustojím. Přes veškerý strach jsem ji ale dokázala obcházet jen jediný den.

Po přečtení prvních pár stránek jsem se divila sama sobě. Proč jsem se jí tak děsila? Vždyť je to psané tak lehce a optimisticky... Pak jsem se dostala ke kapitole Žaluji... a pochopila jsem, že důvod k obavám jsem měla. U některých pasáží jsem si raději začala dávat přestávky a doufala, že budu schopná druhý den ve škole fungovat. Ale ani tak jsem se nedokázala od dalšího čtení odtrhnout.

Snažila jsem se nad knížkou nesoudit a porozumět všem zúčastněným. Šlo to těžko. Ale v jednu chvíli, když jsem "pozapomněla" na některé skutečnosti, mi přišel vztah Edith s adoptivní matkou jako souhrn malých i velkých nedorozumění. O ty často není nouze ani mezi pokrevními příbuznými, tak proč by se tím nedaly "přiomluvit" některé reakce?

Oproti tomu mi části s biologickou rodinou přišly nádherně uvolněné. Hrozně jsem se na ně těšila, protože byly pozitivní i bez dlouhého dumání.

Musím říct, že Edith obdivuju. A nejen za to, že dokázala svůj příběh napsat. Zvládla totiž mnohem víc - přežít ho, odpustit a nezahořknout. I přes to, co má za sebou, dokáže myslet na druhé a pomáhat jim, jak ukázala (nejen) u projektu pro kulíšky. Knížka ve mě navíc vyvolala pocit, že se snažila vše zaznamenávat autenticky. Bez idealizování "kladných" a zhoršování "těch zlých". A to by na jejím místě každý nedokázal.

Její zpověď mi navíc připomněla, jak moc mám ráda "to své" doma se vším a všemi, co k tomu patří. A za to jí náleží můj dík.


První kniha seznamu Následující kniha>>

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gabriel Dantes Decay Gabriel Dantes Decay | Web | 30. září 2012 v 12:20 | Reagovat

Ta kniha mě naprosto uchvátila

2 Dragilia Dragilia | Web | 30. září 2012 v 13:53 | Reagovat

[1]: Byla hodně silná. O to víc, že nešlo o fikci.

3 Lucerna Lucerna | Web | 30. září 2012 v 23:13 | Reagovat

Kniha je uzasna, musim si ju jednoznacne precitat znova. Ja som mala dumacie prestavky v prvej polovicke knihy, ked som sa vracala do vlastnej minulosti. Otvarala aj zatvarala dvere na, ktore som uz zabudla? Asi len boli privrete. Druha polka mi uz sla "hladko". Zmenila moj uhol pohladu na urcite veci.
Napisala si velmi pekny clanok. Tiez som sa tesila pri usekoch z biologickou rodinou :).

4 Dragilia Dragilia | Web | 2. října 2012 v 21:55 | Reagovat

[3]: Cesta k mým matkám rozhodně donutí člověka přemýšlet. A to je jen dobře. I já jsem najednou viděla některé věci z cela jiné perspektivy.

A jsem ráda, že se ti moje recenze-nerecenze líbila. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama