Šlechtičny: Baronesa

10. února 2011 v 12:00 | Dragi |  Šlechtičny
Služebná slečny zavedla do komnaty a nechala je nachvíli osamotě, aby se mohly převléknout a upravit před večeří. On, jako kočí, se jí samozřejmě účastnit nemohl, a tak zamířil do kuchyně, aby se najedl společně s baronesiným služebnictvem.
Výměnou za jídlo jeho hostitelé samozřejmě očekávali nějaké novinky. Jenže jakmile se zmínil o slečně Adeline, jejich zájem o jeho osobu se znenadání vytratil.
"Ona je tady? V kterém salonku že budou večeřet?" přerušil necitlivě jeho řeč mladý lokaj.
"V Zeleném, sama jim tam mám donést polévku," chlubila se drobná služtička.
"Jak já ti holka závidím!" posteskla si stará kuchařka.
"Ale vždyť ty se na ni můžeš také jít podívat! V Zeleném salonku přeci trochu nedoléhají dveře..."
"Ty jsi ale hlavička!"
Nevěřícně na ně zíral. Avšak černooká pokojská si jeho výraz vyložila úplně jinak: "Neboj, ty můžeš jít taky."
V první chvíli se chtěl bránit. Když konečně má od té sebestředné manipulátorky pokoj, přece ji nepůjde někam špehovat! Ale potom se nad tím zamyslel. Na té večeři přeci bude i Valeriana... A nikdo ho nemůže nutit, aby jeho zrak, třebas jen jedinkrát, spočinul na její sestře.
*
Už několik minut se krčili u mezery nedovřených dveří a jeho snad posté napadlo, jestli neudělal chybu. Místnost stále zela prázdnotou a on už dávno necítil nohy. Ale potom ve rozletěly dveře a vstoupila baronesa. Mohlo jí být tak kolem pětadvaceti. Hnědé vlasy umě spletené do vrkočů i tězké brokátové šaty dávaly jasně najevo, že si jejich majitelka dobře uvědomuje své postavení. I z její chůze přímo vyzařovala majestátnost.
Zazvonila. A v tu chvíli se na druhé straně místnosti objevila slečna Valeriana. "Vítám vás na svém panství, předrahá sestřenko."
"Děkuji, máte to tu vskutku okouzlující."
"Ale vašemu sídlu v Mareliu se to bohužel rovnat nemůže..."
"Ale kdepak, v lecčem ho dokonce předčí!"
"Jste až příliš laskava. A jakpak se daří vašemu panu bratrovi?"
"Chudák Harold, má toho teď tolik na práci. To víte, udržet na uzdě ty vzpurné nevolníky není lehké. A navíc, když jsem odjela... Kdopak na něj dohlédne, aby nezapomínal jíst?"
"To se hloubavým mužům často stává... Od toho si právě pořizují své rozkošné ženušky."
"Máte pravdu! Už dlouho jsem mu říkala: Harolde, Harolde, měl byste se oženit. Ale on o tom nechce ani slyšet! Já se mu divím. Být mužem a znát tak rozkošnou mladou dámu jako vy, neváhala bych ani vteřinku!" Hostitelka se zapýřila. Ale on na ní poznal, že se na pana Harolda ptala právě proto, aby se jí dostalo tohoto ujištění.

Jejich družný rozhovor přerušil příchod slečny Adeline: "Přomiňte mi mé zdržení, úplně jsem zapomněla na čas."
Sestra se k ní úsměvem otočila: "Dovol abych tě představila, baroneso Evangeline, toto jest má sestra Adeline, Adeline, toto je baronesa Evangeline."
Hostitelka nabídla příchozí ruku: "Baronesa Evangeline."
Ta ji přijala a s mírnou úklonou zopakovala své jméno: "Adeline."
"Ale drahoušku, ve svém postavení ke svému jménu musíte přidávat i titul!"
"Promiňte, dosud jsem žila v přesvědčení, že ve svém postavení nemusím nic."
Baronesa ztuhla. Ale jakmile se vzpamatovala, začala se jí omlouvat za svou neomalenost.

Už toho měl právě dost! Taková drzost! Služebnictvo se rozpaky své paní sice vyloženě bavilo... Avšak jemu to přišlo vyloženě sprosté! Urazit hostitelku, zvláště, když jen její blahovůli vděčili za to, že nemuseli strávit noc v kočáru? Využívat toho, že se baronesa znaží zalíbit jejímu bratrovi, takže raději přijme jakoukoli křivdu jen, když ji u něj nepohaní?
Jenže jak se snaži vyprostit z davu, který se kolem něj mezitím nakupil, zavadil ramenem o zelenozlatou vázu.
Snažil se ji zachytit. Ale vyklouzla mu z prstů. S ohromným lomozem se roztříštila na tisíc kousků. Ostatním trvalo snad jen zlomek vteřiny, než si uvědomili, co se děje. A vzali do zaječích.
On tam však stále stál nad hromádkou čehosi, co se ještě před pár minutamu dalo nazvat drahoceným uměleckým kouskem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama